Brokeři na investování do akcií

Hledáte vhodného brokera na investování do akcií? Pak se určitě podívajte na brokery LYNX a DEGIRO. Oba jsou na CZ trhu celkem nově (aktuálně asi 2-3 roky) a mají oproti zavedeným brokerům výrazně levnější poplatky za nákupy / prodeje a v mnoha případech nabízí i více služeb.

Akciová kalkulačka - pomocník při finanční analýze

Původní akciová kalkulačka, která se nacházela na webu CZSHARES již není v provozu. Chystám ale něco lepšího - nástroj pro rychlou finanční analýzu rozvahy, výsledovky a cashflow. Bude to ale běh na dlouhou trať, myslím že by první verze mohla začít fungovat tak do jednoho roku. Mezitím lze na CZSHARES sledovat zajímavé články a odkazy na jiné zajímavé weby.

Aktuálně asi nejzajímavější věcí na webu CZSHARES  jsou články o peer to peer půjčkách s Benefi.cz.

Jak na finanční analýzu - díl 1

První video návod ze série: Jak na finanční analýzu. V tomto prvním díle se podíváme, kde hledat zdrojová data pro finanční analýzy společností.
   

Stručný video návod "Jak na hodnotový screening akcií"

Stručný video návod "Jak na hodnotový screening akcií" za použití nástroje jménem Stock Screener, který je na stránkách Google Finance.

   

Jak na hodnotový screening (část 3)

Nástrojů, které lze při hodnotovém screeningu zdarma využívat je celá řada. Já osobně jsem zkoušel zejména Stock Scrceener v Google Finance a před delší dobou také Stock Screener v Yahoo Finance. Zkoušel jsem i jiné, ale je asi zbytečné zde vyjmenovávat všechny. Stačí totiž zadat spojení: "Stock Screener" do vyhledávače google a vyjede nám několik stránek odkazů na všemožné nástroje, pomocí kterých lze filtrovat akcie podle nastavených kritérií.

Na co se však chci v tomto článku zaměřit, je zejména použití konkrétního nástroje a za ten jsem zvolil Stock Scrceener v Google Finance. Důvod této volby je, že mi přijde dostatečně jednoduchý a intuitivní, aby ho mohl využívat každý, kdo má počítač a připojení k internetu.

Po otevření stránek se zmíněným screenerem se objeví okno, ve kterém jsou předvybrány kritéria: "Market cap" (tržní kapitalizace), "P/E ratio" (PE), "Div yield (%)" (DY) a "52w price change (%)" (procentuální změna ceny akcie za posledních 52 týdnů) viz (obr.1).

obr.1

Z přednastavených kritérií mě osobně zajímají pouze "P/E ratio" (PE) a "Div yield (%)" (DY). Ostatní dvě mohu odstranit pomocí křížků vpravo u kritérií. Dále bych pomocí "Add criteria" přidal ještě "Price to book" (PB), "Current ratio" (CR) a "Total debt/equity (Recent yr) (%)" (DE). Kritéria si samozřejmě můžete vybrat jaká chcete, ale mě osobně se líbí tato kombinace viz (obr. 2).

obr. 2

Jak jsem již popsal v předchozích článcích, jednotlivá kritéria bych osobně volil např. takto:

• PE maximálně 10
• PB maximálně 2
• CR aspoň 1
• DY aspoň 4%
• DE maximálně 1 (neboli 100%)

Na obrázku níže (obr. 3) lze vidět výsledné nastavení screeneru spolu s několika zobrazenými výsledky.

obr. 3

Takto tedy vypadá práce se Stock Screenerem na webu google finance. V příštím příspěvku uvažuji o krátkém videu na téma: Jak na hodnotový screening.

Zdroj obrázků: [printscreeny z http://www.google.com/finance#stockscreener].

 

Jak na hodnotový screening (část 2)

Jak jsem slíbil, přináším další část série „jak na hodnotový screening“. V dnešním článku proberu volbu hodnot kritérií DE, Dividenda (DY), Tržní kapitalizace a růst zisku.

Volba hodnot kritérií

• DE (Debt to equity) – Kritérium udávající jak moc je společnost zadlužená. Asi je možné tvrdit, že čím méně je společnost zadlužená tím lépe. Na druhou stranu nulový dluh může signalizovat neschopnost společnosti pracovat s dluhovým financováním, které v mnoha případech pozitivně ovlivňuje rentabilitu vlastního kapitálu společnosti. Osobně bych toto kritérium při hodnotovém screeningu volil maximálně 1. Pan Daniel Gladiš v knize „naučte se investovat“ by volil dokonce hodnotu CR maximálně 0,6. Zde ovšem existuje velice silná závislost na volbě sektoru a podle toho je vhodné volbu hodnoty tohoto kritéria přizpůsobit. Například u bank není nijak výjimečné, když mají DE třeba přes 10 a ani to dokonce není špatně. Už z podstaty podnikání bank je jasné, že toto kritérium u nich bude vycházet vysoké, neboť předmětem podnikání banky je především práce s cizím kapitálem.
• Dividenda – Často se též místo samotné dividendy sleduje její poměr k aktuální ceně akcie na burze, který se označuje jako DY (Dividend yield). Pro akcionáře je samozřejmě příjemné, pokud mu jeho akcie vynášejí slušné dividendy a obecně je zřejmě raději, pokud jsou co nejvyšší. Je ovšem vhodné, aby výše vyplacených dividend nepřekračovala vytvořený zisk, neboť by finance na jejich vyplacení museli být zřejmě financovány dluhem nebo v lepším případě kumulovaným ziskem z předchozích let, což není dlouhodobě udržitelné. Určitě je pro akcionáře dobré, když společnost dividendy vyplácí. Dle mého by výše dividendy v podání ukazatele DY měla mít hodnotu (aktuálně) aspoň 4%. Dividendy jsou jedním z hlavních důvodů, proč se o investování do akcií zajímám a rozhodně chci, aby dividendový výnos byl vyšší než je třeba výnos ročního termínovaného vkladu, což nyní může být možná tak okolo 2%. Kdyby dividendový výnos nebyl vyšší, nebo neexistovala perspektiva na jeho zvýšení, tak bych zřejmě volil raději termínovaný vklad, který považuji za bezrizikový, nebo něco na ten způsob.
• Tržní kapitalizace – Neboli cena celé společnosti vypočtená z ceny akcií a jejich celkového počtu. U tržní kapitalizace se udává, že čím je vyšší, tím je společnost pro investory bezpečnější. Pan Gladiš udává jako minimální přípustnou hodnotu tržní kapitalizace 500 milionů dolarů. Já osobně zrovna tento ukazatel příliš nesleduji.
• Růst zisku – Pokud má společnost stabilní a rostoucí zisky, pak je to pro její akcionáře jedině dobře. Růst zisku se obvykle sleduje za delší období, např. aspoň 5 let a čím je vyšší, tím lépe. Na druhou stranu nelze předpokládat udržitelnost neustálého a výrazného růstu zisku kterékoliv společnosti. Dlouhodobě nemůže zisk žádné společnosti růst více než celá ekonomika už z důvodu, že by se tato společnost po nějaké době stala celou ekonomikou. Můj názor je, že dobrý je jakýkoliv růst, hlavně aby zisk neklesal. Pan Gladiš zastává názor, že je vhodné, aby zisk v posledních pěti nebo lépe deseti letech rostl aspoň o 4%.

V příštím článku proberu některé nástroje, které lze při hodnotovém screeningu zdarma využívat.
   

Jak na hodnotový screening (část 1)

V minulém článku jsem popisoval, jaká kritéria je dobré při hodnotovém screeningu sledovat a co znamenají. V dnešním článku se zaměřím na volbu hodnot některých těchto kritérií (PE, PB a CR).

Ještě než začnu psát dále, považuji za rozumné uvést, že aby hodnotový screening akcií dělal skutečně to co má, tedy vybíral zajímavé akcie z pohledu hodnotové investiční filozofie, tak je nutné splnění všech zvolených kritérií naráz, nikoliv jednotlivě.

Též je vhodné poznamenat, že u některých kritérií je dobré nejprve popřemýšlet, ze kterého sektoru (např. energetika, bankovnictví apod.) nás budou akcie zajímat a jaké hodnoty jsou v daném sektoru dobré pro potenciálního investora.

Volba hodnot kritérií

• PE (Price to Earnings) – Jedno z nejvíce známých a sledovaných kritérií. Obvykle se udává, že k nákupu jsou vhodné akcie, co mají PE nižší než 15. Vyšší hodnoty PE jsou přípustné za předpokladu, že úměrně k tomu pravidelně roste i zisk společnosti. Např. u společností, jejichž zisk v posledních deseti letech rostl každoročně o několik procent, je možné tolerovat i vyšší PE než 15. Osobně si myslím, že nejlepší je v případě nákupu akcií zaměřit se na akcie s PE pod 10, přičemž je zároveň dobrá perspektiva, že zisk společnosti nebude klesat. Vždy je dobré si uvědomovat, co PE vlastně znamená. Hodnota PE udává, za jaký násobek (čistého) ročního zisku připadajícího na jednu akcii, se tyto akcie obchodují.
• PB (Price to Book value) – Další oblíbené kritérium, u něhož se často udává, že maximální přípustná hodnota je kolem 2. I já osobně mám rád, když má akcie PB pod 2. Pan Gladiš ve své knize „Naučte se investovat“ dokonce udává jako maximální hodnotu vhodnou pro investici 1,5.
• CR (Current Ratio) – Hodnota tohoto kritéria udává, jak dobře je společnost schopna hradit své krátkodobé závazky a jeho nízká hodnota může signalizovat nebezpečí budoucích platebních problémů. Podle mého názoru by měla být jeho hodnota aspoň 1, kdy se velikost krátkodobého cizího kapitálu (tedy krátkodobého dluhu) rovná velikosti oběžných aktiv (tedy aktiv s dobrou likviditou). Podle Daniela Galdiše má být hodnota CR dokonce aspoň 2.

V příštím článku proberu volbu hodnot dalších kritérií (zmíněných v předchozím článku).